Celkovou modernizací prošly jak stavební, tak strojně-technologická část objektu a elektroinstalace. Dvoukomorová akumulace s objemem 2 x 250 metrů krychlových pitné vody byla po stavební, technologické a telemetrické stránce rekonstruována tak, aby vyhovovala požadavkům odpovídajícím nejmodernějším vodárenským trendům pro objekty daného typu.

 „Důvodem pro realizaci stavby byl jak nevyhovující stav povrchu vnější části objektu, tak provozně opotřebované vnitřní prostory působením náročného prostředí se zvýšenou vlhkostí, stejně jako technologická zastaralost elektroinstalace a telemetrie. Akumulační komory železobetonové konstrukce vykazovaly známky koroze, stropní konstrukce vstupů do akumulačních komor a stropní konstrukce vlastních akumulačních komor vykazovaly defekty. Ty byly patrné také na stěnách, stropě a na dně akumulačních komor v podobě prasklin a nesoudržnost materiálu. Nevyhovující bylo také odvětrání akumulačních komor, potrubní rozvody byly zčásti zkorodované,“ říká vedoucí oddělení investic SmVaK Ostrava Dalibor Jurčák.
Také společná dvoupodlažní armaturní komora sloužící jako vstupní prostor do akumulací byla v nevyhovujícím stavu ze stavebního hlediska, ale také s ohledem na potrubní rozvody a elektroinstalaci či telemetrii. „Fasáda vykazovala defekty, stejně jako stropní konstrukce armaturní komory. Celkovou rekonstrukci prošly také klempířské prvky,“ popisuje Jurčák.

Během rekonstrukce stavební části armaturní komory byly vyměněny omítky. Ocelové konstrukce byly opatřeny novým ochranným nátěrem, nové jsou také podlahy. S ohledem na nevyhovující technický stav byl odstraněn strop celého objektu zahrnující stropní nosné panely, souvrství střešních plášťů včetně atiky nebo věnce. Panely byly nahrazeny monolitickou železobetonovou deskou uloženou po obvodu na nový železobetonový věnec.
Vyměněny byly také okenní výplně a venkovní ochranné mříže, stejně jako zámečnické prvky jako zábradlí a žebříky. Venkovní omítka byla zateplena systémem provětrávané fasády na hliníkovém roštu s vloženou minerální tepelnou izolací. Systém provětrávané fasády zakončují pohledové obkladové desky. Nakonec se fasáda zazelená díky popínavému Zimolezu Henryovu.
„V akumulačních komorách jsou vybudovány nové železobetonové stěny opatřené sanační stěrkou vhodnou do daného prostředí, neboť mají atest pro trvalý styk s pitnou vodou. Vyměněny byly podlahy a instalovány nové potrubní rozvody z nerezi. Jedná se o přívodní, odběrné, přelivné i vypouštěcí potrubí,“ říká Jurčák.

Kompletně nová je elektroinstalace a telemetrie. Díky tomu je centrálně možné sledovat zabezpečení vstupu do objektu, tlak na přítoku, hladinu ve vodojemu, průtok na přítoku nebo aktuální odběr z akumulace. Tyto parametry je také možné regulovat a ovládat z centrálního dispečinku společnosti.

Jak je zásobována Baška pitnou vodou?
Zdrojem pro dodávky pitné vody do Bašky je údolní nádrž Šance v Beskydech. Surová voda z ní směřuje přivaděčem do Úpravny vody Nová Ves, kde prochází úpravárenským procesem, aby splňovala nezbytné kvalitativní parametry. Odtud je dodávána přivaděčem DN 1200 Ostravského oblastního vodovodu jako páteřním systémem pro výrobu a distribuci pitné vody v regionu směrem k obci. Přivaděč Nová Ves – Baška se před obcí dělí na dvě větve v uzlu Baška. Jedna směřuje do Chlebovic, druhá do Bruzovic. Z této druhé větve směřuje pitná voda odbočkou do vodojemu nad Baškou a zásobuje ji. Do výše položené zástavby ve východní části obce musí být voda čerpána z automatické tlakové stanice Baška – dřevěný kopec.
Do části Hodoňovice je voda přiváděna z větve Baška – Chlebovice. Do Kunčiček u Bašky je pitná voda vedena přivaděčem Nová Ves – Baška přes rozvodnou síť v Bašce, do západní – výše položené části – je voda čerpána z automatické tlakové stanice Baška – letiště. Jižní část je zásobována přes rozvodnou část Hodoňovic.