Situace na přehradě Toddbrook Reservoir ve Velké Británii vyvolala řadu dotazů ohledně bezpečnosti vodních nádrží i u nás. Za bezpečnost zodpovídají především státní podniky Povodí, které nejvýznamnější vodní díla v ČR spravují. Bezpečnost na přehradách zajišťuje model kontroly, který je ve světovém měřítku unikátní. Díky dvoustupňové kontrole jsou vodní díla v ČR bezpečná.

Zatímco ve světě je převládající jednostupňový model dohledu, tedy že dohled provádí pouze vlastník nebo správce vodního díla (VD) za dozoru (vodoprávního) státního úřadu. Bezpečnost vodních nádrží v ČR má na starost technicko-bezpečnostní dohled (TBD), který je v ČR unikátní v celosvětovém měřítku. V ČR je tento model dvoustupňový – mimo vlastníka (správce) VD je dohled vykonáván také odborně způsobilou organizací k tomu pověřenou Ministerstvem zemědělství.

Vlastní VD jsou z hlediska ohrožení území pod nimi dlouhodobě zařazována do kategorií I. až IV., přičemž do I. kategorie spadají VD nejvýznamnější. Vlastním obsahem TBD jsou mimo jiné pravidelné obchůzky a speciální měření posuzující aktuální technický stav jednotlivých částí VD a to zejména z hlediska průsakového režimu a deformací. „Zjištěné skutečnosti a výsledky měření podléhají průběžné kontrole a pravidelně se vyhodnocují ve zprávách o TBD v četnostech dle kategorie VD. Na základě výsledků ze zpráv o TBD a fyzické prohlídky VD za účasti příslušného vodoprávního úřadu se hodnotí aktuální bezpečnost a provozuschopnost VD v ČR,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Zcela zásadní pro posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní je bezpečné převedení návrhové povodně, která v minulosti u významných vodních děl byla na úrovni stoleté povodňové vlny a dnešní zpřísněné standardy jdou až na úroveň tisícileté povodňové vlny. Funkční objekty vodních děl pak dle aktuálních požadavků musí převést kontrolní povodňovou vlnu až na úrovni desetitisícileté povodňové vlny. Přísná kritéria se netýkají pouze nových přehrad, ale uplatňují se také při rekonstrukcích současných děl. „Moderní přísně nastavená kritéria zaručující bezpečnost i v případě desetitisícileté povodně. Tato kritéria v současnosti splňují například nádrže Opatovice a Vranov, jejichž rekonstrukci jsme v tomto roce dokončili. V současnosti provádíme rekonstrukce a modernizujeme vodní nádrže Koryčany a Boskovice a připravujeme rekonstrukci vodní nádrže Letovice. Systém kontroly je u nás velmi přísný, vodní nádrže jsou velmi pečlivě monitorovány, pravidelně servisovány a v případě potřeb i rekonstruovány tak, aby stále dokázaly plnit náročné bezpečnostní kontroly,“ vysvětluje Gargulák.

Počátek současného bezpečnostního systému byl položen již v roce 1955 vydáním Směrnice pro pozorování a měření na přehradách a na ni navazujícím započetím vlastního systematického pozorování a měření na vodních dílech. „Počátky organizované péče o vodní díla na území České republiky můžeme bez přehánění spojovat již se slavnou dobou výstavby rybníků, hlavně v 15. a 16. století. O přehradním stavitelství v dnešním pojetí můžeme v ČR uvažovat až přibližně od 19. století,“ dodává Václav Gargulák.