Dne 10. 4. 2024 Evropský parlament schválil dlouho očekávanou novelu směrnice 271/91/EHS. Hlasování bylo hladké s jasnou majoritou 481 hlasů a nyní novelu čeká již jen formální schválení Radou EU a podzimní zveřejnění.

Vodohospodářský sektor v České republice tak v následujících 20 letech čeká řada zásadních změn, které by měly dále zvýšit kvalitu povrchových vod a snížit zdravotní rizika, spojená s jejich užíváním. Některé podmínky pro čištění odpadních vod jsou již nyní v ČR plně implementovány (např. to, že městské odpadní vody prochází sekundárním čištěním, tedy odstraněním biologicky rozložitelných látek). Směrnice nově klade za povinnost zajistit odvádění a čištění těchto vod již pro aglomerace nad 1 000 ekvivalentních obyvatel (prozatím byl limit směrnice 2 000 ekvivalentních obyvatel).

Další změnou, která je ovšem v českém právním řádu již zavedena, je povinnost na čistírnách realizovat terciární čištění (tj. odstraňování dusíku a fosforu) a to pro veškeré čistírny v aglomeracích nad 150 000 ekvivalentních obyvatel do roku 2039, zatímco pro menší čistírny nad 10 000 ekvivalentních obyvatel do roku 2045.

Zřejmě největší zásah pro český vodohospodářský sektor představuje požadavek na zbudování dodatečného dočištění již vyčištěných odpadních vod tak, aby bylo zajištěno snížení obsahu mikropolutantů (tzv. kvarterní čištění). Tato povinnost je stanovena nejen pro čistírny obsluhující aglomerace nad 150 000 ekvivalentních obyvatel, ale také pro menší čistírny nad 10 000 ekvivalentních obyvatel, a to do roku 2045.

V souvislosti s novými riziky a epidemiemi bude postupně zaveden i monitoring dalších látek a složek, které mohou mít vliv na lidské zdraví (např. viry, PFAS, mikroplasty či antimikrobiální rezistence).

SOVAK ČR aktivně vstupoval přímo i prostřednictvím evropského spolku EurEau do procesu přípravy novely, kde hlavní roli sehrál zpravodaj Evropského parlamentu Nils Torvalds. Cílem konzultací i samostatného návrhu SOVAK ČR pro úpravu textu, hlasovaného v Evropském parlamentu, bylo zejména dosáhnout reálného kompromisu v oblasti přiměřenosti vynaložených nákladů k očekávaným přínosům.

Je nutné podotknout, že některé z původních návrhů jsou ve finálním znění mírnější, než byl původní návrh Evropské komise či návrh výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (např. zvýšení limitů pro přísnější požadavky až na aglomerace nad 150 000 ekvivalentních obyvatel, aplikace některých přísnějších požadavků pouze pro vypouštění do rizikových vodních útvarů, časová osa implementace…) I přesto se jedná o velmi ambiciózní plán, který znamená v průběhu následujících let investiční náklady v řádu stovek miliard Kč.