Novela vodního zákona, která platí od ledna 2019, považuje vody z odlehčovacích komor na čistírnách odpadních vod za vody odpadní, a to se všemi právními důsledky. Právě to začíná trápit řadu provozovatelů a vlastníků čistíren odpadních vod. Lidem totiž hrozí zvýšení stočného a přitom by stačilo ze zákona odstranit výjimky pro všechny, kdo dnes za odvádění znečištěných vod nemusí platit.

„Odlehčovací komora na čistírně odpadních vod nebo i na kanalizační síti umožňuje v případě nadměrných srážek zachytit dešťovou vodu, odlehčit nápor vod, které jdou do čistírny a které musí být vyčištěny a snížit tak množství odpadních vod na čistírně,“ vysvětluje princip odlehčovací komory vodárenský expert František Barák. To znamená, že odlehčovací komory v případě dešťů, jarního tání a podobně zachytí tuto srážkovou vodu ještě před čistírnou a pouští ji rovnou zpět do oběhu. „Vodu, kterou přinesl déšť, tedy nemusíme čistit v čistírně,“ doplnil Barák.

Obecně české vodárny vyčistí o třetinu více vody, než jaké množství dodávají jako vodu pitnou. Tato třetina je právě voda, která se v kanalizaci objeví po dešti nebo jarním tání. Ministerstvo životního prostředí po vodárnách chce, aby nově měřily množství dešťové vody, která odlehčovacími komorami proteče. To ale znamená, že se lidem zvednou náklady na stočné. „Odhadujeme, že náklady, spojené s vybudováním měřicích zařízení na zhruba 6000 komorách, které v ČR jsou, budou stát řádově stamiliony korun,“ vyčíslil Barák.

Podle něj lze této situaci předejít tím, že srážkové vody budou zpoplatněny. „Jde o dešťové vody z komunikací, silnic, dálnic, parkovišť. Dosud totiž platí výjimka ze zákona o vodovodech a kanalizacích, že všichni vlastníci komunikací nebo domů určených k trvalému bydlení neplatí za odvedení a vyčištění srážkových vod nic,“ řekl František Barák a doplnil: „Kdyby byla odstraněna výjimka a všichni znečišťovatelé by zaplatili, nemusíme řešit problém, spojený s měřením srážkových vod na odlehčovacích komorách.“

Zpoplatnění srážkových vod pro majitele komunikací by navíc i motivovalo tyto vlastníky, aby vzácnou dešťovou vodu nevypouštěli do kanalizace, ale zadrželi v krajině. „Příklad najdeme v sousedním Německu. Tam všichni vlastníci takových ploch, jako jsou například komunikace, platí. Vlastníci jsou pak nuceni budovat retenční nádrže, retenční stoky a vodu zadržovat – chtějí totiž, aby poplatky byly co nejnižší,“ uzavřel Barák.