Do ulic hlavního města se vracejí mlžící zařízení, která ve svém nejbližším okolí dokáží pocitově snížit teplotu vzduchu, zvýšit vlhkost a snížit prašnost.

„Od začátku května jsme naistalovali již šest mlžítek, čtyři ve druhé městské části a dvě v Praze 11. Do konce června máme v plánu do ulic rozmístit dalších devatenáct zařízení v různých částech metropole,“ informovala koordinátorka projektu za Pražské vodovody a kanalizace (PVK) Marcela Segeťová s tím, že v loňském roce mohli Pražané v ulicích vidět 21 mlžítek.

PVK nabízejí městským částem, které by o tento projekt projevily zájem, aby neprodleně napsaly na tuto e-mailovou adresu poptavka@pvk.cz. „Pokud se na nás obrátí včas, mohou se obyvatelé osvěžovat ještě v tomto létě,“ podotkla Segeťová.

Než dojde k osazení mlžítka, je konkrétní místo prověřováno z hlediska technického a urbanistického. Při technickém šetření je posuzován stav podzemní části hydrantu, tlakové poměry v konkrétním místě sítě a celková provozní vhodnost; z dalšího prověřování jsou vyřazeny hydranty s primární funkcí zdroje vody pro hašení požárů. Urbanistické posouzení provádí na žádost PVK Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. V souladu s těmito informacemi nepřekvapí celkový počet lokalit, které již byly prověřeny. Jedná se o více než 140 podzemních hydrantů

Mlžítka mají tvar opláštěného oválného nástavce na hydrantový poklop, který je ztvárněn ve stylu „brčka“. Autory designu brčka jsou Štěpán Barták a Eva Šťásková z pražského EP studia.

V městském prostředí vznikají v létě extrémní tepelné ostrovy, kde je teplota vyšší než v přírodním prostředí. Kapky emitované z „jemné trysky mlžícího zařízení“ absorbují část tepla blízkého okolí právě díky přeměně vody na páru, čímž dochází k ochlazování vzduchu (odebírání tepla). Provoz a monitoring zařízení zajišťuje digitální řídící jednotka ovládaná prostřednictvím pevné radiové sítě PVK. Spotřeba vody činí přibližně 18 litrů za hodinu, do mlžícího zařízení proudí pitná voda přímo z vodovodního řadu.