Na vodohospodáře se valí nová legislativa

Obor vodovodů a kanalizací v posledním období zasáhla celá řada legislativních novinek, které mají a budou mít zcela zásadní dopad nejen na obor samotný.

V první řadě je nutné si připomenout termín 31. prosinec 2019. Tento termín stanovuje novela prováděcí vyhlášky o použití upravených kalů na zemědělské půdě z konce roku 2016 pod č. 437/2016 Sb. Podstata novely leží ve skokovém snížení limitních mikrobiologických ukazatelů původní vyhlášky, tedy vyhlášky č. 382/2001 Sb. Hodnoty této původní vyhlášky byly nastaveny tak, že kaly po úpravě musely splňovat ukazatele v rozmezí 10 3 – 10 6 kolonií tvořících jednotky (KTJ) na gram sušiny v definovaných ukazatelích. Vyhláška č. 437/2016 Sb. pak stanovila v přechodných ustanoveních časovou lhůtu do 31. prosince 2019 k tomu, aby producenti kalů provedli taková opatření, jenž zajistí, pro využívání upravených kalů na zemědělské půdě, splnění nově nastavených limitních hodnot (10 3 KTJ/g) v mikrobiologických ukazatelích. Praktickým důsledkem tohoto ustanovení ale bude zejména přeorientování likvidace kalu na formu jeho sušení a spalování. Termické zneškodnění kalů je ovšem nerealizovatelné pro malé a střední producenty kalů. Velcí producenti pak mají reálnou šanci takovýto druh technologie realizovat do konce letošního roku jen ve zcela výjimečných případech. Proto je toto téma předmětem intenzivní diskuze a osvěty jak ze strany Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, tak Svazu měst a obcí ČR. V diskuzích odborné veřejnosti lze též čím dál častěji zaznamenat myšlenky podporující prodloužení časové lhůty dané vyhláškou za termín 31. prosince 2019 a poskytnout tak přiměřený čas na realizaci potřebných stavebních a technologických velmi nákladných investic u desítek čistíren odpadních vod v rámci celé ČR.

Novinky přinesla i novela č. 113/2018 Sb., kterou se změnil zákon č. 254/2001 Sb. o vodách. Na základě ustanovení vodního zákona jsou nově srážkové vody nateklé do jednotné kanalizace považovány za vody odpadní a současně výjimka, definovaná v § 8, odstavci 3, písmeno g, z nutnosti získat pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových povolení se, dle výkladu Ministerstva životního prostředí z prosince 2018, nevztahuje na odlehčovací komory umístěné na čistírnách odpadních vod. V rámci ČR proto na konci roku 2018 a na začátku ledna 2019 vlastníci a provozovatelé čistíren odpadních vod adresovali na příslušné vodoprávní úřady stovky až tisíce žádostí o povolení k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor do vod povrchových. Tyto žádosti ale velmi rychle narazily na nutnost doplnění celé řady podkladů, jejichž shromáždění si vyžádá poměrně dlouhý čas, neboť zejména obdržené podmínky a požadavky správců vodních toků zpravidla představují rozsáhlé penzum činností. V každém případě ale po splnění veškerých podmínek a po následném vydání příslušných vodoprávních rozhodnutí vznikne nutnost realizace nemalých investic za účelem instalace měření odlehčovaných vod.

V této souvislosti je potřeba uvést, že v současné době (únor 2019) probíhá vypořádání připomínek vzešlých z mezirezortního připomínkového řízení k připravované novele zákona o vodách věnované problematice sucha. Z první verze vypořádání vznesených připomínek vyplývá, že hned čtyři povinně připomínková místa podala návrh na úpravu výše zmíněného ustanovení tak, aby výjimka z nutnosti získat povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z odlehčovacích komor platila plošně, tj. bez ohledu na umístění dotčené odlehčovací komory. Stejnou připomínku podal Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR či Svaz měst a obcí ČR, coby zástupce vlastníků vodohospodářské infrastruktury, na které toto ustanovení má v konečném důsledku největší finanční dopad. Nelze proto vyloučit, zda v dané věci v budoucnu ještě nenastane legislativní vývoj.

Naproti tomu prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. ve znění novely č. 70/2018 Sb. k zákonu o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. přinesla mnohá užitečná upřesnění pro vlastníky a provozovatele vodovodů. V září 2018 byla pak zveřejněna Státním zdravotním ústavem druhá verze Metodického návodu ke zpracování posouzení rizik systémů zásobování vodou. Pro malé systémy následně byla v listopadu 2018 toutéž institucí vydána Zjednodušená metodika na zpracování posouzení rizik, která se týká vodovodů do 300 zásobovaných obyvatel a s roční produkcí nižší než 9.000 m3 ze zdroje podzemní vody bez úpravy nebo s jednoduchou úpravou. Citované podklady a dokumenty jsou pak velmi solidním základem, na němž lze postavit proces zpracování posouzení rizik a vyhotovení provozních řádů vodovodů v zákonem stanovené lhůtě do 31. října 2023.

Ing. Jiří Lipold
technický ředitel ČEVAK a.s.