Báňští záchranáři provedli revizi ražené vodárenské štoly o délce 5663 metrů a profilu 2100 milimetrů mezi Úpravnou vody Podhradí a Domoradovicemi.

Po opakovaných nezbytných odkladech způsobených pandemickou situací proběhla 26. – 27. května v páteřním distribučním vodárenském systému Ostravského oblastního vodovodu rozsáhlá výluka, při které byla provedena revize vodárenské štoly profilu 2100 milimetrů mezi Úpravnou vody Podhradí u Vítkova a Domoradovicemi.

„Ražená štola slouží k transportu pitné vody, jedná se o podzemní železobetonový tunel provozovaný v tlakovém režimu, na který navazují ocelové potrubní přivaděče páteřního regionálního systému pro výrobu a distribuci pitné vody – Ostravského oblastního vodovodu. Štola byla vybudována v padesátých letech minulého století a jejím hlavním účelem bylo překonání horského masivu mezi úpravnou vody a Domoradovicemi tak, aby bylo možné zachovat gravitační dopravu pitné vody do dalších částí vodárenského systému směrem k Ostravě bez potřeby jejího přečerpávání,“ vysvětluje ředitel Ostravského oblastního vodovodu Jiří Komínek.

Štola byla budována hornickým způsobem s využitím příslušných technologií a v některých místech prochází až ve stometrové hloubce pod masivem Oderských vrchů. Jelikož se jedná o důlní dílo, jsou tzv. horním zákonem předepsány její pravidelné kontroly. V daném případě s periodicitou jedenkrát za deset let. Kontrolu provedli pracovníci Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě, kteří jsou pro obdobné práce vybaveni jak technicky, tak i personálně.

„Před vlastním provedením revize bylo nutné pitnou vody ze štoly vypustit (jedná se o objem 20 000 m³) a současně zabezpečit distribuční systém Ostravského oblastního vodovodu tak, aby se více než čtyřiadvacetihodinové odstavení úpravny vody a štoly z provozu dotklo zásobovaných obyvatel v co nejmenší míře,“ popisuje Komínek. Například vodojemy nad jednotlivými zásobovanými lokalitami byly naplněny na svou maximální kapacitu, aby dokázaly uspokojit potřeby odběratelů.

V průběhu revize byl podrobně dokumentován stav železobetonové konstrukce, dokumentovány veškeré anomálie a technické detaily. Z revize bude zpracovávána podrobná zpráva, doplněná fotodokumentací. Po celou dobu prací bylo nutné monitorovat kvalitu ovzduší v podzemním objektu a zabezpečit otevření a zpětné uzavření dvou revizních vstupů do štoly, tvořených pancéřovými dveřmi, jištěnými množstvím šroubových spojů. Po ukončení revize bylo potřebné provést nové napuštění a důkladné propláchnutí štoly pitnou vodou, doprovázené téměř šestihodinovým vypouštěním pitné vody do řeky v Hradci nad Moravicí. Celá akce proběhla úspěšně a v souladu se zpracovaným harmonogramem.

Unikátní technické dílo

Ražená štola je prvním vybudovaným úsekem Kružberského skupinového vodovodu. Toto dílo, které probíhalo souběžně s výstavbou Úpravny vody Podhradí, bylo ve své době rozsahem a technickým řešením ojedinělé. Byla vyražena pod masivem Vítkovské pahorkatiny místy v hloubce až 100 metrů. Po celé délce je opatřena betonovým ostěním.

V budově koncových uzávěrů navazují v Domoradovicích na štolu vodovodní přivaděče. Prvním z nich je I. větev Kružberského skupinového vodovodu o profilu 1000 milimetrů. Je dlouhá 29 278 metrů a dvě přerušovací komory v obcích Hradec nad Moravicí a Nové Sedlice ji dělí na tři samostatné tlakové úseky. První úsek Kružberského skupinového vodovodu byl zakončen výstavbou dvou komor vodojemů v Krásném Poli o kapacitě 2 x 6 000 m³ . Do konce padesátých let byly také vybudovány dva úseky navazujících vodovodních přivaděčů, a to přivaděč Krásné Pole – Ludgeřovice a Krásné Pole – Záhumenice.

Téměř souběžně s trasou I. větve Kružberského skupinového vodovodu byla položena druhá se stejným profilem 1000 milimetrů, dlouhá 28 126 metrů, jejíž tlakový režim je rozdělen na dva úseky přerušovací komorou u obce Raduň. V návaznosti na úseky vybudované v padesátých letech plynule pokračovala výstavba přivaděčů do Karviné (řad Ludgeřovice – Vodojem Doubrava – Karviná Staré Město) a do Ostravy – Bělé a Studénky (řady Záhumenice – Bělá a Záhumenice – Butovice – Studénka). V areálu vodojemů v Ostravě – Bělé byla vybudována čerpací stanice, která dopravovala pitnou vodu přes Staříč do Chlebovic u Frýdku-Místku.

Fotogalerie