Převážná část příspěvků, které zazněly během letošní konference Provoz vodovodů a kanalizací, byla věnována aktuálním i připravovaným změnám v legislativě. „Naší cílovou skupinou jsou manažeři, kteří jsou zodpovědní za chod společností. Aby je mohli dobře řídit, potřebují vizi, ale zároveň se musí umět pohybovat v mantinelech, které jim dává regulace. Reagovat na změnu regulací až ve chvíli, kdy zákon vyjde ve sbírce, je pro ně pozdě,“ říká ředitel a člen představenstva SOVAK ČR Ing. Vilém Žák.

Čím se z vašeho pohledu letošní konference lišila od jiných ročníků?

Ve srovnání s jinými akcemi, které se v průběhu roku odehrávají v rámci vodárenského oboru, je tato konference obecně výjimečná cílovou skupinou. Cílíme na top manažery vodárenských společností, na statutární zástupce. Tomu také odpovídá segment informací, kterým konferenci věnujeme. Organizačně jsme spokojení se změnou, kterou jsme udělali před několika lety, kdy jsme zrušili dělení programu druhého dne konference do dvou sekcí, zaměřených na pitnou a odpadní vodu. Ukázalo se to jako moudré rozhodnutí. Přednášek je sice méně, ale odpadlo přebíhání mezi přenáškami, které se překrývaly, a prostý pohled do sálu ukazuje, že do detailu připravený program si se zájmem vyslechnou specialisti z obou oblastí.

Letos se pozornost, kterou programový výbor věnuje přípravě, ukázala například na výborném propojení úvodních přednášek věnovaných 30. výročí společností ze skupiny Severočeská voda a následující diskuse se zástupci regulátorů. Přednáška Ing. Bronislav Špičáka, generálního ředitele Severočeské vodárenské společnosti a.s., a Ing. Davida Votavy, generálního ředitele společnosti Severočeské vodovody a kanalizace, a.s., ukázaly, jakou cestu prošel v posledních desetiletí náš obor a jak se na jeho vývoji odrážela složitost celospolečenských změn. Kulatý stůl na to navázal diskusí s regulátory, kteří podmínky oboru bezprostředně ovlivňují. Letos to bylo již počtvrté, kdy jsme tento formát kulatého stolu na program konference zařadili, včetně dvou covidových online konferencí, a z mého pohledu byla zatím nejzajímavější. Nejen že se sešel rekordní počet otázek položených z publika, což dokládá, jak zajímavý je tento formát pro účastníky konference, ale i na zástupcích ministerstev bylo vidět, že už vědí, o co jde, a že jsou připraveni odpovídat.

Kvalitě programu přikládáte velkou důležitost. Jak vzniká?

Zaměřujeme se cíleně na informace, které jsou zásadní pro strategické řízení. Tomu jsme také přizpůsobili složení programového výboru. Dříve jej tvořili lidé z různých oblastí, ze státní správy, akademické oblasti, z praxe. Když to řeknu trochu nadneseně, dnes by si programový výbor mohl dát motto „národ sobě“. Tvoří ho především předsedové našich odborných komisí, lidé z oboru s velkým know-how, kterým prochází pod rukama připravovaná legislativa a vidí díky tomu v předstihu, kam obor kráčí. Přípravě programu se věnujeme bez přehánění po celý rok. Už krátce po Novém roce začneme mluvit o tom, co se bude odehrávat 13.–14. 11. 2024 v Českých Budějovicích.

Letos hostil konferenci Liberec, příští rok to budou České Budějovice. I v tomto se konference SOVAK ČR liší od řady dalších akcí, které mají stálé zázemí. Je důležité tuto tradici udržet?

Kdybychom si to nemysleli, nedělali bychom to. Z organizačního hlediska je to velmi náročné. V České republice není moc míst, kde je možné uskutečnit akci, na níž se tak jako letos ve Wellness hotelu Babylon v Liberci sejde kolem šesti set lidí, aby tam byl k dispozici dostatečně velký sál, bylo možné nabídnout prostory pro vystavovatele, uspořádat tradiční společenský večer a ještě bylo možné účastníky konference ubytovat. Najít takové zázemí je tak trochu hledání jehly v kupce sena, a znamená to také smířit se s řadou kompromisů. Když to odlehčím, letošní konference bude ještě dlouho rezonovat v paměti účastníků vzpomínkami na to, kolik za ty dva dny nachodili po hotelových chodbách kilometrů nebo jak zabloudili cestou do pokoje nebo do garáže. Nicméně pro konferenci je nejen ekonomicky důležité, že se na ní podílí generální partner spojený s konkrétním regionem. Součástí konference je i exkurze, díky níž se naši partneři mohou pochlubit tím, co se jim podařilo vybudovat nebo co provozují. Stojí to za to, i když tak jako letos v Liberci musíme často dovézt vlastní zařízení a v rámci možností dobudovat zázemí tak, aby bylo pro účastníky konference co nejpřívětivější. Ale když se to povede a my slyšíme, že jsou partneři i účastníci spokojení, je to pro nás ohromná motivace pro přípravu dalšího ročníku.

Co pro vás osobně byl nejsilnější moment z toho letošního roku?
Z prvního dne, který byl věnován regulaci, pro mě osobně vyčnívaly dva příspěvky. Už jsem zmínil velmi trefnou přednášku Davida Votavy, velmi souzněla s mým viděním vodárenského světa. Druhým momentem bylo vystoupení Ing. Stanislava Váni, předsedy naší ekonomické komise. Mluvil o aplikaci nového cenového výměru do vodárenské praxe – když je introvert a velmi nerad vystupuje na veřejnosti, jeho přednáška měla všechno, co má mít. Z každého jeho slova bylo cítit, jak má tuto problematiku zažitou, každé jeho slovo bylo podložené zkušeností a znalostí. Když mluvil, v sále bylo naprosté ticho. Takových přednášek bych si přál pro konferenci co nejvíce. Zajímavé informace ale zazněly v každé z přednášek.

Místo konání konference pro rok 2024 už je vybráno, co dalšího pro příští ročník plánujete?

Ještě do konce roku bychom chtěli zvládnout schůzku s předsedy odborných komisí, abychom rekapitulovali letošní ročník, dokud ho ještě máme všichni v živé paměti. Již v průběhu ledna začne pracovat programový výbor, to už jsem zmiňoval. Příští rok ale bude konference jiná už jen tím, že se bude konat ve zcela jiném prostředí. Na rozdíl od libereckého Babylonu nebude sice možné z kapacitních důvodů uspořádat konferenci přímo v hotelu, kde budeme ubytovaní. Zato budeme moci díky tomu, že se konference uskuteční na výstavišti v Českých Budějovicích, nabídnout mnohem lepší zázemí vystavovatelům, a to včetně venkovních ploch.