Ve vánoční vesničku se na dva dny proměnilo Olší nad Oslavou u Velkého Meziříčí. Zatímco všude jinde na Vysočině na první sníh letošní zimy teprve čekají, v Olší už se bílé pokrývky lidé dočkali. Sníh kopíruje hranice obce, což vzbudilo údiv nejen místních, ale i všech, kdo vesnicí projížděli. Podle meteorologů má ale nezvyklý jev přirozené vysvětlení.

Příčinou místního sněžení v Olší nad Oslavou je podle Petra Münstera z Českého hydrometeorologického ústavu kombinace inverze, jihovýchodního proudění vzduchu, vlhkosti z mostišťské přehrady a kouře z kamen obyvatel Olší.

Inverze na Vysočině už trvá několik dní. Mrazivý vzduch spolu s mlhou ozdobily krajinu v celé oblasti jinovatkou a námrazou. K tomu se ale přidalo i jihovýchodní proudění, které v případě Olší znamená, že mlhou prosycený vzduch proudí přes velkou vodní plochu mostišťské přehrady a nabírá další vlhkost. „Terén se zde k východu až jihovýchodu svažuje až o 80 výškových metrů k hladině vodní nádrže Mostiště. To je dalším zdrojem potenciální vlhkosti, která je transportována na návětří vrchu Stráž,“ vysvětlil Petr Münster s tím, že návětrná strana kopce Stráž toto proudění jakoby zpomalí.

Vlhkost z promrzlého vzduchu se pak přímo nad obcí sráží na drobných částečkách kouře a sazí z komínů, tvoří se ledové krystalky a ty ihned padají k zemi. „Splodiny a exhalace z komínů, v tomto případě z lokálních topenišť jsou dodatečným zdrojem krystalizačních jader, která jsou nutným základem pro tvorbu pevných srážek. Nízká oblačnost je tvořena kapkami přechlazené vody, kterou ve vzduchu udržuje vztlak převyšující gravitači částic. Jakmile je oblak injektován pevnými jádry, okamžitě přechlazená voda přimrzá a těžší částice průběžně padají k zemi,“ doplnil Petr Münster.

V Olší nad Oslavou se už podobná věc stala před několika lety. Podle Petra Munstera by bylo zajímavé vypozorovat, zda by se místní sněžení vyskytlo i v situaci, kdy by byla hladina nádrže zamrzlá – určilo by to, jak velký vliv na místní klima má právě existence přehrady.