Pitná voda je prakticky potravina a pro její výrobu platí nově adekvátní postupy, jako v potravinářství. To je hlavní poselství takzvané analýzy rizik, kterou do svých pravidel ze zákona musí zařadit provozovatelé vodohospodářské infrastruktury.

„Přinese do celého systému mnohem vyšší stupeň bezpečnosti,“ odpověděl ve Studiu iVodárenství na otázku, co analýza rizik přináší, vedoucí odborné skupiny vodárenství Asociace pro vodu ČR Jiří Paul a dovysvětlil: „Dosud v České republice pracujeme takzvaně reaktivně. To znamená, že testujeme a kontrolujeme a v okamžiku, kdy se objeví nějaký problém, reagujeme. Reagujeme sice skvěle a rychle, ale právě až na základě problému. Nyní přecházíme na předvídání. To znamená, že rizika buď vyloučíme, anebo najdeme mechanismy, které nás budou včas před blížícím se nebezpečím varovat. Z reaktivního stylu práce se stává styl prediktivní.“

S programem bezpečné vody přišla v roce 2004 Světová zdravotnická organizace. Postupně se přenesl do evropské a od roku 2017 i do české legislativy. Povinnost zpracovat analýzu rizik pro provozovatele vodohospodářské infrastruktury znamená, že popíše nebezpečí, která výrobě vody hrozí. „Měl by projít celý svůj systém, sumarizovat a zhodnotit všechny mimořádné události, které se v minulosti staly a najít a pojmenovat všechna rizika, která tomu systému hrozí. A to rizika spojená s kvalitou, či přerušením nebo omezením dodávek vody nebo rizika napadení zvenčí,“ přidal podrobnosti Jiří Paul s tím, že pro velké provozovatele to většinou znamená jen sumarizaci své práce do zvláštního materiálu, který posléze odsouhlasí orgán hygienického dohledu.

Naopak pro malé provozovatele, kterými jsou zpravidla malé obce, které svůj vodovod provozují samy, ovšem může nastat problém. „Máme zhruba sedm tisíc vlastníků a téměř tři tisíce provozovatelů vodohospodářské infrastruktury. Z tohoto čísla je zjevné, že nemáme dostatek odborníků nejen na to, aby udělali takovouto analýzu, ale zvládali i každodenní provoz i z hlediska právního a ekonomického zabezpečení,“ řekl Paul s tím, že řešením je právě vyšší podíl sdružování nejmenších provozovatelů do větších celků.

Co přesně pro provozovatele posuzování rizik znamená? A co jim přinese? A nebude to náhodou chtít více peněz za vodné? Podívejte se na podrobnosti ve videu!