Developeři, kteří chtějí stavět západně od hlavního města, řeší už nějakou dobu problémy s připojením k vodovodní síti. V roce 2019 přestala společnost Vodovody a kanalizace Beroun vydávat souhlasy s rozšířením vodovodů napojených na skupinový vodovod, který přivádí vodu z pražského systému. Ti, kdo chtějí stavět, od té doby čekají na povolení a realizaci svých projektů.

„Důvodem nebylo to, že bychom měli akutní nedostatek vody, ale bylo to proto, že rozvoj regionu Berounska, Hořovicka a Prahy západ je takový, že ty projekty, ke kterým jsme už povolení dali, vyčerpaly už budoucí kapacitu, kterou máme smluvně sjednanou s Prahou. Osmdesát procent vody, která se rozvádí tady v regionu je z úpravny vody Želivka, přechází přes pražský systém, odkud ho odebíráme,“ vysvětluje Jiří Paul, ředitel VAK Beroun.

Do úplného technického řešení je daleko. Praha ale naplánovala výstavbu kapacitního vodojemu na Zadní Kopanině pro zásobovaní Berouna a Kladna. Náklady na jeho výstavbu dosáhnou více než jedné miliardy korun.

„Jedná se opravdu o velikou stavbu. Jenom pro představu, je to objem přes 50 tis m³, který tam má v budoucnu vzniknout. A je to cena, která by měla být podle dohody s Prahou zakomponována do ceny, kterou platíme za odebraný kubík. V tom právě spočívalo to, co jsme se snažili připravit, aby tyto náklady nesly budoucí developeři, tzn. ti žadatelé o připojení. Aby zvýšená cena nedopadla na stávající odběratele,“ říká Jiří Paul.

Vodohospodáři našli způsob, jak pokročit alespoň s těmi projekty, které jsou v současné době připravované do dalšího schvalování. Získají od nich kladné stanovisko a budou moci pokračovat k územnímu rozhodnutí nebo stavebnímu povolení.

„V kostce se jedná o to, že s námi uzavřou smlouvu o spolupráci, na jejímž základě složí zálohu a my z té zálohy budeme uspokojovat navýšené náklady směrem k Praze tak, aby se neodrazily v ceně vody. Je úplně jedno, jestli bude někdo stavět vodovod pro jeden dva domečky nebo bude dělat zástavbu pro deset bytových domů, všichni budou mít stejné podmínky, které jsou zakotvené ve smlouvě,“ uvádí ředitel Jiří Paul.

Detailní pokyny, příslušné dokumenty a informace o ceně získají developeři na webu VAK BEROUN.

„Cena je jednotná jak pro malého, tak pro velkého developera, vychází z toho, že máme kapacitu přepočtenou na jeden kubický metr roční spotřeby a od toho se to odvíjí. Takže pokud se bude připojovat průmyslový areál, tam ta smluvní kapacita bude vynásobená částkou zhruba 450 Kč za kubík roční spotřeby. U rodinných domů nebo bytů je to přepočteno na počty místností a pohybuje se to kolem 70 tis. na běžnou velikost bytové jednotky,“ dovysvětluje Paul.

Za dva roky už vodohospodáři nashromáždili z dotčených lokalit žádosti, které představují sedm tisíc ekvivalentních obyvatel.

Jiří Paul k tomu dodává: „Zatím je v plánu postavit vodojem v roce 2024, tak je to alespoň v investičním plánu hlavního města Prahy, potažmo Pražské vodohospodářské společnosti. Je to termín, který by neměl ohrozit budoucí rozvoj, protože tak, jak ty projekty budou postupně nabíhat, tak v momentě, kdy stavba vodojemu bude probíhat už také, očekáváme, že budeme schopni se s Prahou domluvit o postupném navyšování kapacity.“

Jakmile budou vydána povolení a začne se stavět, tak už je možné začít první projekty připojovat. Náběh do maximální spotřeby vody v nově postavených objektech je vždy postupný a s tím si vodohospodáři na západ od hlavního města i Praha samotná už budou umět poradit.

„A zároveň budeme připravovat i záložní řešení, protože si nemůžeme dovolit zůstat zcela závislí pouze na rozhodování v Praze, budeme hledat i jiné možnosti, jak tu situaci vyřešit. To je náš závazek, který investorům dáváme,“ ukončuje Jiří Paul, ředitel VAK Beroun.